Brzy se nám objeví ve World of Tanks odměnový tank AE Phase I. Při jeho představení si většina z vás pomyslela, že je to další “UFO” tank. Opak je ale pravdou. Část knihy Abrams: Historie amerického MBT RP Hunnicutt se o tomto vozidle zmiňuje. Podívejme se tedy na historii.

První koncepce

Projekt na tanku AE P.I, byl zadán společnosti Chrysler v rámci programu výzkumu a vývoje. Zakázka obsahovala požadavek na nový střední tank s čtyřmi pásy, součástí zakázky bylo i vozidlo standardní koncepce. AE Phase I není přímo název tanku a nikdy nebylo ani zamýšleno tank takto pojmenovat, vychází ze zkratky Associate Engineers Inc. Tank nikdy nesjel z rýsovacího prkna a zůstal pouze papírovým projektem.

První předběžné studie vznikly v Detroitu během roku 1951 a byly představeny Výzkumné a vývojové radě 16. května 1951 v prezentaci o vývoji tanků a automobilového průmyslu. Čtyřdílný hydrostatický pohon vzbuzoval zájem, hlavně vyšší odolností proti minám. Dle předpokladu mělo vozidlo být schopno jízdy i po poškození dvou předních pásových soustav. Díky koncepci mohl být tank osazen slině pancéřovanou kruhovou věží velkého průměru. Návrh byl prezentován Josephem Williamsem a Cliffordem Bradleym.

Další zprávy představil Chrysler v průběhu roku 1953, obsahovaly různé koncepční studie pro požadované čtyřpásové vozidlo a vozidlo klasické koncepce. Žádná z těchto studií neobsahovala podrobné informace o vlastnostech tanku AE. Stále se jednalo o předběžné koncepty.

Věž byla pro oba projekty totožná. Průměr 345 cm s ložem o průměru 236 cm. Později byl návrh upraven kvůli jednoduššímu transportu na vnější průměr 317 cm. Lože zůstalo beze změny. Všichni čtyři členové posádky měly být v prostoru věže. Střelec vpravo, velitel za ním, nabíječ nalevo vzadu, řidič by seděl vlevo vpředu, avšak neotáčel by se s věží. Zamýšlelo se použití 105 mm děla spřaženého s kulometem ráže 30, umístěného na levé straně. Teleskopický kloubový zaměřovač pro střelce měl být vpravo od lafety. Nakonec by velitel mohl obsluhovat kulomet ráže 50 na velitelské kopuli.

Hnací ústrojí i odpružení čtyřpásového tanku bylo zcela odlišné od konvenčního stroje. O pohon se měla starat plynová turbína o výkonu 500 až 600 koní. Pohon čtyř pojezdových kol obstarávaly elektromotory s převodovkami. Vzhledem k umístění řidiče ve věži bylo pro ovládání navrhnuto dálkové elektrické řízení pro ovládání jízdy, řazení i brždění. Oba stroje jak AE, tak i vozidlo se standardním uspořádáním mělo vážit přibližně 45 tun.

 

Fáze I

Chrysler nebyl sám, kdo se koncepcí více pásového tanku zabýval. Associate Engineers Inc. sama pracovala a rozvíjela tuto myšlenku a vytvořila podrobnější studii. V první fázi se zaměřovala na vozidlo se čtyřmi oddělenými elektrickými pohonnými jednotkami a čtyřmi pásy, podobně jako inženýři v Chrysleru. Jejich práce šla ale více do detailu.

AE Phase I uvažovala s posádkou rozloženou více konvenčně. Střelec, nabíječ a velitel seděli ve věži a řidič vepředu v podvozku. Hlavní výzbroj by zajišťovalo 105 mm dělo T140, namontované ve velké věži s průměrem lože 279 cm. Volba pohonné jednotky padla na motor Continental AOSI-1195-5 o výkonu 710 koní chlazený vzduchem, který poháněl stejnosměrný generátor s alternátorem pro napájení čtyř elektromotorů pohonu pásů.

Podrobnější analýza návrhu odhalila problémy. Každá sekce pásů byla poháněna jedním motorem o výkonu 25% celkové síly. V případě ztráty jedné pohonné jednotky muselo být odpojeno i jeho dvojče na protější straně. Hlavní důvody spočívaly v zachování ovladatelnosti vozidla. Tím pádem výkon celého tanku byl pouze 50%, jelikož motory nebyly schopny využít přebytečný výkon z generátoru.

Dalším nemalým problémem se stal problém se stoupáním do strmých svahů, kdy mohlo dojít ke ztrátě trakce na předním páru pásů, které bylo zapříčiněno vysokým zatížením zadního odpružení. V tu chvíli by bylo nutností dostat na zadní pár 100% výkonu generátoru, což se se stávající koncepcí čtyř hnacích motorů nedalo provést. Na základě těchto zjištění došlo k doplnění smlouvy se společností Associated Engineers Inc. o požadavek přezkoumání úpravy ve vývojové fázi II.

 

Fáze II

Associated Engineers Inc. začalo neprodleně pracovat na řešení problémů s AE Phase I ve fázi II. Původní čtyři motory nahradily dva výkonnější, každý z nich poháněl dvojici pásů na jedné straně tanku, přes soustavu převodovek a hřídelí přenášející výkon k hnacím kolům. Motory byly umístěny v zadní části stroje nedaleko generátoru.

Toto uspořádání dovolovalo řidiči odpojit poškozenou část pásů a zbylý výkon přenášet na zbývající sekci. Díky tomuto řešení nemusel odpojit protější pás a stále využíval 100% výkonu generátoru. A při strmém stoupání mohla využít plný instalovaný výkon.

Elektrický pohon byl zrušen a nahrazen hydraulickou převodovkou i za cenu vyšší hmotnosti soustrojí. Generátor a el. motory nahradila převodovka XT-500-1. Uvažovalo se s použitím hydrostatické převodovky, pozdější studie ukázaly na nedostatečnou technickou úroveň tehdy dostupné technologie.

Snížení počtu motorů dovolilo přestavbu celého podvozku. K odpružení se stále používaly torzní tyče, které nesly 66 cm velká kola. Hnací kola mohla být zmenšena a také se již neuvažovalo s pomocnými kolečky podepírajícími pásy. Tlumiče prvních dvou kol v první sekci a poslední pojezdové kolo v zadní byly přesunuty do vany podvozku.

Zmenšila se i délka celého tanku. Dále byla upravena věž s menším lože o průměru 240 cm. Pancíř věže odpovídal tehdejšímu tanku M48. Velitelská věž získala nové místo na levé zadní straně. Střelec a nabíječ zůstali na svém místě. Nově byla věž opatřena únikovým poklopem v zadní části. Stále se počítalo s osazením 105 mm děla.

Po všech těchto změnách vzrostla odhadovaná hmotnost na 51 tun při zachování elektro pohonu a 49 tun při použití “konvenčního” řešení s hydraulickou převodovkou. Návrh v II. fázi byl ekonomičtější než AE Phase I.

Na základě provedených studií bylo dokázáno malé navýšení účinnosti čtyřpásového řešení oproti standardnímu dvoupásovému. Jako problémová se ukázala mezera mezi jednotlivými sekcemi na stranách vozidla. Docházelo zde ke zvýšení tlaku na podloží. Nikdo nedokázal předvídat, jaká by byla mobilita vozidla po ztrátě jedné sekce. Čtyřpásové řešení nebylo považováno za přidanou hodnotu. Jeho komplikované technické řešení ve výsledku snižovalo bojovou hodnotu tanku. Na základě studii bylo rozhodnuto o zastavení vývoje.

Zdroje: Abrams: Historie amerického MBT RP Hunnicutt

10
Komentujte

avatar
  Odebírat  
Upozornit na
Zdenek125
Čtenář
Zdenek125

Hezký článek, rozhodně velké plus. Přiznám se, že jsem byl přesvědčen, že plány nalezli stejně, jak na ty polské 🤔

Bluetomcat
Čtenář
Bluetomcat

Jaké polské plány?

Zdenek125
Čtenář
Zdenek125

Nebyly snad plány na VIII – X nalezeny na toaletách VVŠ ve Varšavě? 😇

Glock17
Čtenář
Glock17

Minsku, stalo se to v Minsku.

Zdenek125
Čtenář
Zdenek125

😁😆😂🤣…😜

Vortho
Čtenář
Vortho

Důležitý je, že se našly, ne?

Hjc
Čtenář
Hjc

Cinske td maju podobnu historiu

TomKun
Čtenář
TomKun

Nechápu proč z toho radši neudělají další střední větev do amerického stromu než odměnu. Nebylo k tomu i nějaké vyjádření proč?

Ambri
Čtenář
Ambri

protože za půl roku ho dá wg na prodej ať už za prachy nebo za bony…

Hjc
Čtenář
Hjc

Ha ved ten koncept vyzera inak ako vytvoreny 3D model… ta kopulka zazracne zmizla z vezi tanku? Alebo len niekto nemal zaujem pridat weakspot ?