V dnešním povídání budeme mít možnost poznat, jako kdysi Viktor, že vášeň a sny občas nestačí a že i pád na hubu je krok dopředu.

Když se řekne Wargaming, naskočí nám automaticky World of Tanks. Střílečky s druhoválečnými stroji ale byly na hony vzdálené tomu, co Viktor spolu se svým původně vytvářel.

Od RTS a tahovek k MMO s ocelovými bestiemi

Jejich prvním opravdovým počinem byla tahovka Iron Age inspirovaná deskovou hrou Risk a tahovou strategií Civilization. Hráč se zde mohl tajně paktovat s ostatními a s pomocí jednotlivých jednotek obsazovat šestiúhelníková políčka.

Pracovali na ní dva roky, ale peníze z ní nebyly žádné. Celou dobu ji hráli ve čtyřech, Viktor sám jejich výtvor s nadsázkou zpětně označil za “nejmenší MMO hru, která kdy existovala”.

 

Úspěch přišel – a co dál?

První výdělky přinesla až hra De Bellis Antiquitatis, počítačová obdoba stejnojmenné stolní tahovky. DBA se rodilo pod rukama šesti programátorů, herních designérů a grafiků na univerzitních kolejích po dlouhé dva roky. Výsledek ovšem stál za to. Hra se mezi lidmi, kteří dosud hráli jen stolní variantu, stala oblíbenou a Viktor poprvé poznal úspěch. V DBA byl totiž i mimo jiné zabudovaný systém předplatného, které poskytovalo volný přístup ke všem 220 vymodelovaným armádám a umožňovalo vytvářet mezinárodní hry pro více hráčů.

Wargaming.net tehdy byla malá, ale prosperující firmička, která si díky financím z měsíčního předplatného mohla dovolit rozšířit svůj tým rovnou na tucet členů, kteří byli odhodnlaní dostat svou práci mezi širší skupinu hráčů. Jenže mezi těmi se příliš fanoušků hardcore vojenských strategií nenašlo. Viktor a jeho společníci se přesto nechtěli vzdát té komplexnosti a do hloubky propracované strategie, jakou jejich milovaná tahovka nabízela. “Masový trh, tenhle pojem se líbí každému. Jenže jak ho dosáhnout? Když bude hra příliš masová, tzn. bude lákat všechny, nebude pro nikoho výjimečná. A když bude zase moc vyprofilovaná, hardcore, tak ji skoro nikdo hrát nebude.” říkal si Viktor.

Massive Assault aneb Historie vyhozená oknem

S jakým řešením tedy přišli? S obrovskými roboty. Historické přesnosti dali sbohem a tradiční jednotky vyměnili za tanky, bitevní lodě, velké roboty či futuristické dělostřelectvo, čímž v roce 2003 vznikla další z tahových strategií – Massive Assault. Ta Wargamingu otevřela brány do světa herního průmyslu a díky ní také společnost poprvé zažila kritické uznání a získala první zkušenosti s 3D enginem. Po tom všem se už nikdy neohlédli za minulosti a rozhodli se jít jen kupředu.

Probojovali se, ale ne dost

Krabicovky Massive Assault putovaly pod taktovkou vydavatele strategických her Matrix Games na evropský a americký trh, nicméně získané peníze pro teď už 35členné studio, pracující v pronajatém bytě, ani zdaleka nestačily. Zájem o tahové strategie upadal a Wargaming proto musel ne zrovna příznivé období přečkat na příležitostných zakázkách a vývoji účetních programů či databází.

Příčky nejkupovanějších her v tu dobu trhaly tituly jako Total War: Medieval II či Company of Heroes, což ale pro WG nebyl důvod k házení flinty do žita. Předchozí Massive Assault udělil firmě cennou lekci co se uzavírání smluv nebo propagace týče. Jenže ta životně nejdůležitější lekce ji teprve čekala.

Pokračování příště. Zaměříme se v něm už k ceste k World of Tanks, jež nebyla vůbec lehká.


  1. díl

Článek zpracoval čtenář Vortho.

4
Komentujte

avatar
  Odebírat  
Upozornit na
Akrobat87
Čtenář
Akrobat87

Dekuji za další dil..

Vortho
Čtenář
Vortho

Příště akorát prosím nepřesouvat odstavce… k perexu. Prtže teď to vypadá, že má perexy dva, což je samozřejmě blbost .D Podtrhávat taky není imo zapotřebí

Merlin
Čtenář
Merlin

Nechapem ze niekoho zaujimaju tieto PR kecy…

Vortho
Čtenář
Vortho

Sorry